Na celém světě se v současné době používají dvě metody a to suché a morké zpraování. Rozdíl je kromě způbosu zpracování a použité technologie také ve výsledné kvalitě produktu.

Prvním metodou zpracování je "suché", kdy se jedná o levnější a jednodušší způsob zpracování, kterému se také říká tradiční. Nejčastěji se s tímto typem setkáme u zpracování kávových zrn horší kvality a jakosti. Nejdřív se nasbírané kávovníkové bobule zbaví zeminy a případných dalších nečistot a následně se volně rozloží na podklad (nejčastěji je to beton, rošt či cihla) a vystaví se přímému slunečnímu záření. Takto volně rozložené kávovníkové bobule jsou pravidelně přehrabovány, aby se zamezilo oxidačním procesům. Když uplynou přibližně 4 týdny, během kterých klesne obsah vlhkosti na přibližně 12%, tak se bobule považují za suché. Dojde k tomu že vnější slupka silně zhědne a stane se křehkou, v této slupce zrna chřeští. Poté přichází na řadu ruční vylupování, což je velice náročný proces na zručnost dělníků, kteří provádějí vylupování. 

Oproti tomu druhá metoda zpracování je "morká" a je schopna lépe a dokonaleji oddělit nezralé či jinak poškození kávovníkové plody od těch zralých a díky tomu je možné zachovat nejvyšší kvalitu. Ale oproti suché metodě je zapotřebí vyšších investic do technologií. Hlavním rozdílem oproti suché metodě je to, že při mokré metodě je dužina oddělena od zrna téměř okamžitě, kdežto u suché je zapotřebí kávovíkové boblue ještě dosušit.
Při mokré metodě se nejdřív kávovníkové plody plaví ve velkých nádržích, kde dochází ke zbavení zůrných nečistot (jako například listí, větvičky či třeba nezralé plody). Poté jsou proudem vody dopraveny do tzv. "vylupovacích" strojů, kde dojde k odstranění dužiny - to se děje systémem rozmělňováním bobulí mezi pevnými a pohyblivými povrchy či v zařízenách kde k oddělení dužiny dochází za pomoci ozubených čepelí, které jsou na rotujících válcích. Aby zůstala kvalita zachována je nutné, aby tento proces byl proveden nejpozději 24 hodin po svěru (dle znalců a odborníků je doporučeno spíše maximálně 12 hodin). Dále jsou kávovníková zrna oddělena od dužiny a jsou poté vyplavovány proudem vody. Následuje poslední krok, kterým je základní oxidace, při které dochází k oddělení kluzkého povlaku - tento proces probíhá obvykle 12 až 36 hodin s tím, že výsledná doba oxidace je závislá na faktorech jako je teplote či výše slizové vrstvy. Jakmile je tento proces ukončen tak jsou zrna zcela čistá a na dotyk tvrdá.

Pokračovat na: Pražení kávy

Zpátky na: Sběr kávy