Historie kávy | AFTERNOON-TEA.CZ
Historie kávy

Historie kávy je opředena plno legendami, mýti a historek. Leckomu by se mohlo zdát, že se o tomto výborném nápoji dochovalo ve skutečnosti tak málo informací. Podíváme se na nějaké legendy, které nám přišli zajímavé, ale hlavně také na to jak to dle dochovaných písemností opravdu bylo.

Než se podíváme na nějaké zajímavé legendy, podíváme se jak to bylo dle dochovaných písemných informací. 
Kávovník byl objeven v Etiopii po roce 500. V Evropě došlo k seznámení s kávou v roce 1582 díky cestopisu, který byl napsaný německým lékařem Leopoldem Rauwolfem, ve kterém podrobně popisuje rituál pití kávy. Další informace o kávovníku v Evropě se objevila v roce 1952 díky botanikovi a lékárníkovi, který se jemnoval Prospero Alpini, který popsal kávovník ve svém spisu "Stromy v Egyptě". Velký rozsah rozšiřování kávovníkových zrn a celkově pití kávového nápoje nastal díky obchodování. 
Na čem se zatím historikové neshodli je to, kdo jako první přivezl kávovníkové semena do Evropy - v literatuře se nejčastěji setkáte s tím, že to byli buď Italové nebo Holanďané. 
Za přispění Holanďavů se uskutečnily první kultivace na Srí Lance. Mezi další aktivní národy v pěstování kávy patří například Portugalci, Francouzi či Španělé, kdy kávovník byl poté pěstován v jejich koloniích například v Africe, Kolmbii či Brazílii. 
První kavárna v Evropě byla otevřena v Benátkách okolo roku 1615. V roce 1686 byla otevřena první kavárna také ve Vídny. A v Praze jsme se otevření první kavárny dočkali v roce 1714.

První legenda, ktará nás oslovila je někdy okolo 850 o pastýřovi z Egypta. Který byl velice překvapen když se mu pravidelně stávalo, že jeho stádo koz je příliš živé a neovladatelné, vždy když se páslo u nedalekých dovních keřů. Pastýř byl velice zvědavý a tak bobule také ochutnal. Energie z těchto bobulí mu pomáhala za dlouhých nocí odolávat únavě. Pastýř si ale toto tajemství nenechal pouze pro sebe a podělil se s ním s opatem z nedalkého kláštěra. Opat měl ale k dané rostlině nedůvěru a tak jí hodil do ohně, jelikož měl za to, že se jedná o dílo samotného ďábla. Jenže poté se po klášteře rozvinula neuvěřitelně krásná vůně kávovníku, která nakonec přesvědčila i opata, že se skutečně jedná o velmi užitečnou plodinu. 

Další legenda pochází přbližně z první poloviny 15. století a hovoří o objevu vonných vlastností pražení kávové zrna.
Chudá arabský poutník, který na svých vestách putoval také Etiopií, si potřeboval odpočinout a nasytit se trochou rýže. Když si připravil jídlo a nasytil se, překvapila ho výtečná vůně napolo rozpálených bobulí. Vzal tedy pár bobulí a rozdtil je mezi kameny. Takto rozdrcené boblu nasypal do horké vody a poté ochutnal vytvořený nápoj. Po krátkém odpočinku se poutníkovi vrátila nebývalá síla a svěžest, kterou přisoudil daného lahodnému nápoji.

Legenda, kterou Vám řekneme nyní vypráví o lékaři Hadži Omarovi. Jedná se o hostirku, která patří k těm nejznámějších a proto se také dochovalo hned několik různých podob tohoto příběhu. Tento se však uvádí v literatuře nejčastěji.
Tento lékař byl z důvodu rázného vystupování proti tehdejšímu panovníku vykázán a poslán do vyhnanství. Kde musel Omar čelit mnoha strádáním a vyrovant se s těžkým obstaráváním potravy. Jednoho dne uviděl ptáka s krásným peřím, a když ho chtěl chytit, uviděl keříky s vonícími květy a se zajímavými, červenými bobulemi.  Omara nenapadlo nic jiného, než dané bobule natrhat a uvařit si z nich odvar. Díky tomu pocítil vynikající chuť a povzbuzující účinky nápoje připraveného z těchto kávovníkových bobulí. Poté začal svůj objev podávat i svým pacientům, kteří se začali cítit lépe, což nakonec odměkčilo i panovníka, který mu následně udělil milost.

Historie kávy v Čechách

Zapátráme-li v historických spisech, zjistíme že se s kávou setkali jako první Češi Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic již někdy v 16. století. Kteří měli možnost zjistit s jakou oblibou tento nápoj pití Arabové a Turci.

V 18. století byla již káva v Evropě známým a velmi oblíbeným nápojem a kavárny v evropských zemích byly na vzestupu. U nás se káva rozšířila hlavně díky jejímu prodávání na ulici, po které chodil Arab Hatalah il Damašku (mezi obyvateli Prahy známý jako Deodatus či prostě a jednoduše jako Arab) v exotickém oblečení a turbanu a nabízel kolemjdoucím tento neznámí nápoj. Lidem zpočátku káva nijak zvlášť nechutnala a spíš je lákala zvědavost ochutnat dosud u nás neznámý nápoj exotikou zavánějící. V Čechách byla kává výsadou bohaté vrstvy měšťanů. A tak Deodatus neotálel a rozšířil své služby o roznášku kávy právě do měšťanských domů. Brzo poté pak založil i první kavárnu "U zlatého hada" v Praze a to v Karlově ulici. Ze začátku se prodávala pouze v lékarnách, protože byla považována za žaludeční lék, díky své hořkosti.

Ze začátku byla káva velice drahou záležitostí a proto se také popíjela pouze v domech nejbohatších lidí. Teprve až se s kávou seznámilo také služebnictvo se káva začala šířit i mezi obyčejné lidi. Obliba kávy tak stoupala a tak se začali otvírat i další kavárny.
V současné době se nejvíce kaváren nachází na Starém městě, na území Prahy. Některé z nich mají svou dlouholetou tradici a historii.

Co se týče pití kávy u nás, tak velkou oblibu si získal nápoj zvaný "turek", ale pozor tento nápoj nemá s přípravou turecké kávy vůbec nic společného. Příprava této kávy je jednoduchá - mletou kávu zalijte vodou tešně před bodem varu. 

Kávě se u nás začalo dařit až ve 20. století mezi válkami, v té době byly na vzestupu i kavárny, které se pomalu začínaly stávat symbolem nového životního stylu. Bohužel k přerušení rozmachu došlo s příchodem druhé světové války, která sebou přinesla také i období tzv. "kávového půstu" a místo kávy se podávaly pouze náhražky jako je melta či cikorka.
Po válce byly soukromé pražírny znárodněny a prvorepublikové kavárny z větší části zrušeny. Kvalitní kávy byly velkým nedostatkem. Všechny tyto okolnosti a také to, že kávovary byly pro mnohé rodiny cenově nedostupné, stálo za vznikem našeho "českého turka", který se velmi rychle stal nejpoužívanějším a nejoblíbenějším způsobem přípravy kávy u nás. Dokonce i údajně existovalo i nepsané pravidlo, že se tato káva má pít zásadně bez mlíka, ovšem to již v dnešní době není dodrřováno. V dnešní době je již situace na trhu zcela jiná, ale přesto má tento styl přípravy kávy stále své příznivce.

Dle různých průzkumů se uvádí, že nejvíce češi touží po kávě aromatické, středně silné a lehce nasládlé či hořké. 
Podle statistik údajně vypije každý dospělý člověk v průměru jeden šálek kávy denně, ovšem ve skutečnosti je praxe zcela jiná a to tak, že káě holdujeme nepochybně mnohem víc. 
Mohlo by se zdát, že největší spotřebu máme kávy instatní, nicméně pravdou je, že stále největší spotřebu máme kávy zrnkové. Ovšem i instatní káva si v poslední době čím dál tím víc získává na oblibě.

Pokračovat na: Sběr kávy

Zpátky na: O kávě

Odběr novinek
Copyright © 2017 - 2019 | AFTERNOON-TEA.CZ
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.