V poslední době se vědecké studie přiklání k tomu, že káva je zdraví velice prospěšná. I přesto v široké veřejnosti najdete převážně 2 skupiny lidí - kdy první tvrdí, že kává je zdraví prospěšná a druhá tvrdí přesný opak. Já osobně se přikláním k té první skupině, jelikož káva obsahuje okolo 200 různých látek, jako jsou například - všemi studovaná a nejvíce probíraná látka kofein, ale také obsahuje sacharidy, bílkoviny, různé minerální látky - jako vápník, železo, hořčík, drasík - ale také vitamíny. Látek, keré káva obsahuje je opravdu hodně. Káva v malém či středním množství rozhodně zdravému člověku prospívá.

Jak jsme již zmínili, nejvíce studovanou a probíranou látkou, kterou káva obsahuje je kofein - jedná se zřejmě o nejrozšířenější stimulant na světě (je také obsažen například v čaji nebo i v čokoládě). Kofein jako takový má silný stimulační účinek na nervovou soustavu a díky tomu dokáže oddálit únavu. Nesmíme však kofein nějak podceňovat, jelikož se jedná o tzv. tolerovaný návykový prvek - protože i na kofein si lze vypěstovat závislost. To kolik kofeinu káva obsahuje je závislé na mnoha faktorech - složení půdy, způsobu zavlažování, na daných klimatických podínkách či na době sběru a použitých technologiích při výrobě. Denní doporučená dávka kofeinu je okolo 300 mg, což vychází zhruba na 4 - 6 šálků kávy. V kávě se kofein začne louhovat po 30 - 45 sekundách a proto se také nejméně kofeinu nachází v kávě typu presso, naopak nejvíce kofeinu se nahází v kávě připravené pomocí frenchpressu, kdy se káva standardně nechává louhovat i 3 minuty. Stimulační účinek kofeinu na mozkovou činnost byl ověřen řadou studií. K dalším účinkům kofeinu patří například: zlepšení nálady, zrychlení reakčního času, zvýšení bdělosti či také zlepšení kognitivních funkcí. Nicméně, některé z těchto účinků jsou pouze krátkodobé a pokud pijete kávu každý den, tak si tělo vybuduje toleranci a některé ze zmíněných účinků budou tak mít slabší účinek.

Díky svým aromatickým výparům má káva příznivý vliv na dýchací soustavu a také příznivé působí na astma. Dle posledních vědeckých studií konzumace kávy v malém či středním množství přispívá ke snížení krevního tlaku. 
Další věcí co se o kávě říká jem že dehydratuje, což ovčem není pravda a kává tedy nedehydratuje, ale přispívá ke zvyšování vylučování žaludeční kyseliny, což má u zdravého člověka může mít pozitivní vliv na trávení. Dík obsahu mnoho antioxidantů, tak káva chrání před šířením volných radikálů, které vznikají při  chronických nemocích - jako je například rakovina. Káva též slouží i jako prevence proti Parkinsově a Alzheimerově chorobě. 
Konzumace kávy snižuje riziko vzniku jaterních onemocnění, ale také snižuje riziko vzniku demence či sebevražených sklonů. Také se tvrdí, že pití kávy prodlužuje život.

Je nutno podotknout, že všechn tyto účinky má pouze ta káva, která je správně skladována a tak si zachová všechny důležité látky, které prospívají lidskému organismu.

Porovnání kávy s obsahem a bez obsahu kofeinu

V dnešní době se stále více rozmáhá pití kávy, která neobsahuje kofein. Ta se vyrábí tak, že v průběhu výroby je nutné proplachovat kávová zrna solvetními (rozpustitelnými) chemikáliemi, kdy při každém propláchnutí dochází k rozpuštění určitého množství kofeinu - tento proces se opakuje, tak dlouho, dokud nedojde k odstranění většiny kofeinu. Proto je zapotřebí pamatovat na to, že i káva bez kofeinu může obsahovat určité, malé množství kofeinu. Není se ale čeho obávat obsah kofeinu je mnohem menší než v případě tradiční kávy, která je na kofein bohatá.
U kávy bez kofeinu však nebylo prokázáno několik pozitivních účinků, jako u kávy s kofeinem. Například nebylo prokázáno snížení rizika vzniku onemocnění jater, Parkinsonovy choroby a další.

Na co je zapotřebí pamatovat?

Existuje několik doporučení, která jsou vhodná pro podporu příznivých účinků kofeinu a celkově kávy. Například, jakože by se ke kávě neměly přidávat další nezdravé látky - jako je například cukr či smetana.
Také se doporučuje přelít kávu přes papírový filtr, jelikož nefiltrované kávy (jako je káva turecká) obshahuje kafestol - což je látka zvyšující hladinu cholesterolu. 
Dobře zvažte ke a jakou kávu si koupíte, jelikož není káva jako káva.

Káva v číslech a statistikách

Určitě pro Vás není překvapení že káva společně s čajem dominuje celosvětovým žebříčkům oblíbenosti teplých nápojů. Dle statistik připadá na každého čeha 2 - 3 kilogramy kávy, což je přibližně 400 šálků pressa. Jlikož přibližně tři čtvrtiny populace si dopřává minimálně jeden šálek kávy denně, je dobré na co si dát pozor a kolik kávy můžeme vypít. Vždy je ale dobré pamatovat na to, že konzumace kávy je převážně spojená se zdravotními benefity.

Káva a sport

Dle studií káva zvyšuje výkonost až o 12% a také snižuje svalovou únavu. Někteřé sportovci dokonce doporučují si dát velice silné espresso před intenzivním svičením, kdy v tomto případě nahrazuje nepřírodní spalovače tuku. Zajímavé jsou také studei z poslední doby, které naznačují že kofein má také pozitivní vliv na tvorbu mužského hormonu - testosteronu.

Káva s mlékem

Říká se, že káva s mlékem je zdrojem rakoviny a dalších problémů. Dle posledních studií se ovšem jedná o nesmysl, což potvrzuje i Světová zdravotnická organizace nebo také i Úřad pro kontrolu potravin, které se opírají o klinické studie, které žádný negativní vliv mléka v kávě nepotvrdily.

Má pro mě pití kávy smysl?

Pokud patříte do skupiny lidí, kteří kávu nepijí, tak není zapotřebí s pitím kávy začínat. I přestože pití kávy má pozitivní vliv ma zdraví, tak má i určitá negativa. Takže pokud Vám káva nechutná a nepijete ji tak v podstatě o nic zvláštního nepřicházíte.
Pokud ovšem patříte mezi lidi, kteří kávu rádi dopřejí a chutná Vám, tak je dobré vždy pamatovat na to, že její pozitivní vliv na zdraví je vyšší než rizika.
Rozhodnutí ohledně pití kávy je zcela na Vás, ale také na Vašem lékaři - pokud Vám doporučí kávu z nějakého závažného důodu, tak jí raději nepijte.

Kávu pijte vždy čerstvou a hlavně kvalitní

Pokračovat na: Země původu

Zpátky na: Druhy káv