Výroba čaje

Ortoxodní metoda výroba čaje se řadí mezi základní typ výroby kvalitního černého čaje. Od ní jsou pak odvozeny všechny ostatní typy výroby čaje. Skladá se z těchto etap:

Sklizeň se v případě ortodoxní metody provádí brzy ráno a všechny lístky jsou sbírány ručně. U kvalitních čajů se sbírají pouze 2 horní lísty a pupen čaje, jelikož jsou považovány za nejkvalitnější. Také díky ručnímu sběru je zaručena nejvyšší kvalita. V mnoha zemích hraje důležitou roli doba sklizně, v případě Srí Lanky tomu tak ale není, a to kvůli postavení ostravo a jeho klimatickým podmínkám, které zaručují že má vždy ideální podmínky pro sběr velmi kvalitníého čaje. Také není zapotřebí na Srí lance rozličovat pořadí sběru a to, protože je schopna produkovat kvalitní čaj po celý rok. Sklizeň většinou provádí ženy, protože jsou schopny se na plantážích pohybovat rychleji. Okolo 20 kg čaje za den nasbírají ty nejzručnější sběračky. 

Zavadnutí se provádí poté co jsou sesbírané čaje dovezeny do závodů na zpracování čaje. Čajové lístky začínají zavadat a odpařuje se z nich okolo 50% vody a díky tomu listy měknou a stávají se křehčími. Kromě různých chemických změn začíná docházet také k oxidaci tříslovin, díky čemuž se tvoří ono charakteristické čajové aroma. 

Rolování se provádí, jakmile jsou lístky čajovníku dostatečně zavadnuté. Při této etapě zpracování dochází k trhání/praskání buněk lístků. Buněčná šťáva se uvolňuje, mačká tak celý povrch listu a díky tomu je oxidace buněčné šťávy snadnější. Pokud je to nutné, tak se může proces rolování opakovat.

Oxidace (též se můžete setkat s označením fermentace) je důležitou součástí při výrobě čaje. Lístky čajovníku se rozvrství ve speciálních oxidačních místnostech. Oxidace je čistě biochemická rekace, při které enzymy uvolněné z buněk způsobují oxidaci polyfenolů za pomoci kyslíku (pro představu je možné tuto reakci přirovnat k hnědnutí jaklba, které bylo rozříznuto). Jedná se o velice klíčovou část výroby, jelikož je na ní závislá výsledná chuť, barva a roma nápojě. To o jaký typ čaje (zelený, černý, apod..) se bude jednat, určuje doba oxidace.

Sušení nastává ihned po oxidaci. Je nutné, aby sušení nastalo co nejrychleji po skončení oxidace. Cílem procesu sušení je dostat obsah vody v lístkách pod 3%, protože kdyby byl obsah vody větší mohlo by dojít k tomu, že by čaj začal plesnivět. 

Třídění se provádí v třídících sítech zejména dle kvality a velikosti čajových lístků. Tímto krokem nám už moc nechybí, abychom měli výsledný čaj. Je také dobré vědět, že větší list automaticky neznamená vyšší kvalitu.

Balení je posledním krokem a nastává poté co máme čaj správně roztřízený. Na Srí Lance se čaj balí vždy do neprodyšně uzavřených pytlů, tak aby chuť, aroma a zdraví prospešné látky zůstaly zachovány. Jakmile je čaj zabalený, míří na burzu, kde je poté koupen. Na každém takovém pytly najdete také informace o daném čaji (například: kdy a jak byl zpracován, v jaké kvalitě a podobně). 

U kvalitního čaje trvají všechny výše uvedené operace pouze jeden den a díky tomu máte jistotu, že čaj který se k Vám dostane bude čerstvý, svěží a plný zdraví prospěšných látek. 

Mezi další metody zpracování patří CTC (Crushing-Tearing-Curling), tato metoda je také poměrně elice známá. Probíhá ve speciálně upravených rollerech, která zavinují zavadnuté čajové lístky za současného drcení, trhání a rozmačkávání. Touto metodou se vyrábí zlomkovité čajové lístky, drtě a prachové druhy, které mají silnou barvící schopnost v čajovém nápoji a tak se převážně používá při výrobě nálevových sáčků. 

Za nejméně kvalitní typ zpracování se považuje metoda LTP (Lawrie Tea Processer). Při tomto technologickém postupu dochází k výraznému zkrácení doby výrobního procesu a díky tomu dochází ke snížení nákladů na výrobu. Zde jsou místo rollerů použity tzv. rotorvany, které čaj "rozsekají" na drť a ta je poté požívána v nejmasovějších a nejlevnějších čajových výrobcích.

Pokračovat na: Srí Lanka

Zpátky na: Historie čaje